Vzpomínáme
Jsem již 6. dobrmanní holkou paničky - začínám 4. rod. Moje čtyřnohé předchůdkyně byly stějně šikovné jako já. A stejně jako ony si vybraly naši paničku, tak jsem si ji vybrala i já.
1. byla Rita ( 20.4.1994 - 8.2.2004 ). Sice si tehdy panička jela pro štěně černého dobrmaního kluka, ale odjížděla s hnědou holkou, která začala 1. rod. Rituška pomohla paničce přijmout celoživotní nemoc, byla jí oporou ( a stále je, byť už ne fyzicky ), zachránila jí několikrát život,... byla - stejně jako panička - hodným beránkem, takže si rozumněly beze slov - byly ( a jsou ) spolu spojeny . Byla výbornou hledačkou hub, myši nosila paničce. Hada, aby neuštknul paničku, chytla zuby a ubila ho omlácením o sebe... . Bylinky a láska paničky jí prodloužily kvalitní život o 3/4 roku ( byť to veterináři, dle výsledků krve, vůbec nechápali ) ... . Ritulka potvrdila paničce, že krásnější je lásku dávat.
2. byla Bora ( 28.2.1999 - 4.10.2006 ). Byla dcerou Ritulky. Boruška byla hlídač jak se patří. S maminkou Rituškou byly dvojka k pohledání. Borulka nepustila k naší paničce nikoho, kdo se jí nezdál být hodným. Opět díky bylinkám a lásce tu byla déle - o 1/2 roku. Bohužel rakovině neunikla.
3. byla Tara ( 30.7.2005 - 6.12.2005 ). Byla dcerou Borulky. Taruška byla rarášek. Panička mi říkala, že až po jejím odchodu pochopila, proč měla Tarulka tak staré oči, které jakoby už toho spostu zažily, proč si dávala hlavičku na stejné rameno paničky jako Ritulka a dělala stejné věci jako ona... . Bohužel se stala nešťastná událost, kterou sice panička v tom okamžiku, co se to stalo, ucítila, ale nemohla už Tarušku zachránit.
4. byla Aisha ( 16.8.2006 - 24.2.2014 ). Byla nevlastní sestrou Tarulky. Aishinka pomáhala paničce do kopce, do schodů, zvednout nejenom z postele, když spadla... - všude jí byla na blízku a měla radost, když paničce pomohla - vycítila kdy. Nejraději spolu dováděly, běhaly... ( Aishinka tahala paničku na běžkách takovou rychlostí, až paničce slzely od tej rýýýchlosti oči... .) a hlavně se měly rády. Celý život měla Aishinka něco extra ( např. pouze jedno děcko ). A nakonec si vymyslela, že bude mít rakovinu ve svém šikovném čumáčku a že to nepůjde operovat... . Byl to nejrychlejší průběh jaký panička zažila. Asi proto, že Aishinka byla "sokolka" a ty létají rychle.
5. byla Eržika ( 6.1.2014 - 22.8.2022 ). Byla nejlepší vyjímečná psí maminka pro naše lidská děťátka. Eržinka s paničkou prožívala několikalété snahy o děťátko... . Když panička z porodnice přišla s 1.děťátkem, Eržinka ji přivítala óóóbrovskými výskoky, ihned jemně přivítala děťátko a spustilo se ji mléko ( laktaci Eržince panička zastavovala 2 měsíce... ). Když panička z porodnice přišla s 2.děťátkem, Eržinka ji radostně vítala a zároveň něžně přivítala děťátko... a... spustilo se jí mléko ( laktaci Eržince panička opět zastavovala... ). Eržinka pomohla vychovat paničce děťátka - brala je jako svoje štěňátka, jako by byla její ( a chránila je, hrála si s nima, učila je... a měla je ráda a ony jí... ). Když jsme byli v lázních, děťátko padalo z gauče do Eržinčina pelíšku... než dopadlo, bylo slyšet jak Eržinka rychle škrábala drápkama o plovoucí podlahu - to jak chtěla co nejrychleji běžet na pomoc našemu ( "jejímu" ) miminku. Než jsem k děťátku doběhla já, Eržinka už u něho byla a kontrolovala jej, že je v pořádku... .
Když panička při mazlení nahmatala Eržince bulky, hned ji dávala bylinky..., naštěstí zabrali, ale jednu museli vyoperovat. Když panička s Eržinkou přišli k panu veterináři, požádala, by tam zůstala s Eržinkou pouze ona a pan veterinář. Panička si sedla na zem, Eržinka si na ni lehla a pan veterinář jí místo na struku lokálně znecitlivěl. Panička vším držela, co bylo potřeba a nosem hladila Eržince čumáček, který měla na jejím klíně. Jak panička klidným hlasem mluvila k Eržince i s panem veterinářem, Eržinka usnula a klidně spala během celého úspěšného zákroku... . Vše pak bylo dlouho zase v pořádku. A "získaly" tak další čas mít se i nadále rády... .
Až se bohužel potvdilo paniččino tušení, že Eržince něco je... . Poté, co obě dovezly daleko na dovolenou děťátka, jely okamžitě zpět do Brna a hned k veterináři... dle všech možných výšetření Eržince selhávali ledviny, byť to na ní nebylo poznat - ani veterinář to nechápal ( ...dostávala, vše, co jí pomáhalo...) ... Najednou se to změnilo a Eržinka už musela jít, ikdyž zůstat... .
Panička mi vypráví o všech panenkách přede mnou. Prý mám po každé něco: po Ritušce znaménko na uchu, po Borušce piju vodu tak, že je i všude kolem dokola a pořádně si neolíznu pusu, po Tarušce ocásek a raráškovské oči a po Aishince dobrý nejenom čichací smysl.